Krátce o historii
Opravené budovy včetně prastarých roubených chalup, předlážděné uličky, znovuobnovený vinohrad, nové informační centrum ve zrekonstruované vile továrníka Jeschkeho, to vše mohou turisté obdivovat. Zavítat mohou do Rentzova muzea barokního tisku, které bylo otevřeno v téměř z trosek povstalém lázeňském domě na břehu řeky Labe. Naproti muzeu mohou posedět v tři sta let staré, přesto velmi moderní Restauraci Baroque. Původní šenk pro lázeňské hosty tu nechal v roce 1720 otevřít zakladatel lázní hrabě František Antonín Špork, dnes restaurace nabízí českou kuchyni odpovídající současným gastronomickým trendům, z kvalitních a z velké míry regionálních surovin (domácí malinová limonáda nebo ovocný ledový čaj byly v letním horku skutečně skvostné).
Cesta k hospitalu
Většina motorizovaných turistů přichází do údolí Labe po kaskádovém schodišti, které na svou obnovu teprve čeká. Z mušlí, které ve svých rukou drží dvě sochy Tritonů po stranách schodiště, vytéká voda z místního léčivého pramene, který se v době F. A. Šporka stal základem nových lázní. V době lázeňských slavností nechával hrabě Špork proudit po schodišti víno, což se jediný den v roce o kukském vinobraní děje i dnes.
Pak už turisty k návštěvě hospitalu, který původně sloužil jako domov pro přestárlé a vysloužilé vojáky, o něž se staral řád milosrdných bratří, zve železný most přes Labe a široká, zprvu mírně, pak už prudčeji stoupající cesta. K dosažení kýženého cíle je třeba zdolat přibližně 40 schodů na terasu před kostelem Nejsvětější Trojice. Většina turistů nejprve zamíří ke známým sochám od význačného barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna, alegoriím Ctností a Neřestí, které stojí v řadě na zahradní zdi před oběma křídly hospitalu. Pokud si návštěvníci vyberou ten správný prohlídkový okruh, setkají se se sochami ještě jednou, a to v lapidáriu v zadní části hospitalu, kde jsou umístěny originály Ctností a Neřestí.
Prohlídkové okruhy
Kukský hospital nabízí v současné době celkem čtyři prohlídkové okruhy – základní prohlídkový okruh, na nějž navazuje prohlídka hrobky rodiny Šporků, dále je to expozice Českého farmaceutického muzea „Kouzlo apatyky“, která seznamuje s vývojem lékáren od doby baroka po 20. století a jejíž součástí je prohlídka druhé nejstarší dochované lékárny v Česku U Granátového jablka, bez průvodce si pak návštěvníci mohou prohlédnout instalaci „Z apatyky do fabriky“ o historii výroby léků.
Hospitální zahrada
Neméně zajímavou a poučnou je ale i návštěva hospitální zahrady, která také prošla velkou rekonstrukcí a obměnou. Lépe řečeno vrátila se ke své původní podobě a původnímu účelu, kterým bylo pěstování bylinek pro potřeby již zmíněné lékárny a také zeleniny a ovoce pro špitální kuchyni. Zahrada je nyní rozdělena na 16 čtverců, ve 12 z nich jsou upravené záhony se zavlažovacím systémem, na kterých roste zcela běžná zelenina nebo i druhy poněkud zapomenuté, jako například mangold nebo tuřín. Z bylinek zde najdeme heřmánek, kontryhel, měsíček lékařský, šalvěj, sléz, diviznu, mateřídoušku, rozmarýn, ale i kopřivu, kopr nebo zcela nenápadnou zelenou rostlinku – stévii. Bylinkové záhony jsou doplněné květinami, například afrikány, náprstníky, slaměnkami, jiřinami, slunečnicemi nebo levandulí, na něž si nachází cestu velké množství včel, čmeláků, motýlů a dalšího hmyzu. Téměř každý rostlinný druh je označen cedulkou se svým názvem, proto je možné uspořádat v zahradě jakousi rodinnou poznávačku, soutěž v tom, kdo pozná více druhů zeleniny, kterou zvláště městské děti jinak znají jen z pultů supermarketů nebo farmářských trhů. A kdo si troufne, může zkusit pojmenovat i bylinky a květiny.
Návštěvu hospitalu mohou turisté zakončit v malém bylinkářství na nádvoří, kde si mohou zakoupit různé ovocné a bylinkové čaje, tinktury, oleje, lažanské mošty nebo zdravé mlsky třeba v podobě rakytníkových lízátek.