Krkonošemi rovněž prochází páteřní Krkonošská magistrála, která měří 71 kilometrů a vede od Harrachova až do Žacléře. Na ni navazují další běžecké trasy, nenáročné i náročné, celkem asi 600 kilometrů. Přehled běžeckých tras i to, zda jsou upravené, stejně tak potřebné údaje o všech zimních střediscích najdete na internetu, například na oficiálních stránkách hor.
Správa národního parku rovněž vyhradila trasy vhodné pro skialpinisty. Nachází se v okolí Špindlerova mlýna, Svatého Petra, Labského dolu, Medvědí boudy, Pece pod Sněžkou a Rokytnice nad Jizerou. Pokud máte náladu na něco méně tradičního, můžete si třeba vypůjčit sněžnice a vydat se tam, kam se nedostanou ani běžkaři, ani turisté a zažít Krkonoše jinak.
Další netradiční variantou je například s
nowkiting, kdy je lyžař nebo snowboardista spojen s drakem, který vypadá jako menší paraglidové křídlo. Pak zbývá doufat v dobrý vítr a drak vás potáhne zasněženými pláněmi. Dobrou lokalitou ke snowkitingu je okolí Brádlerových bud, Medvědí nebo Moravské boudy. Pozor na snowkiting na místě, kde se vám jen tak zlíbí, mohli byste poškodit přírodu a ani záchranná akce, pokud by se vám něco stalo, by nemusela proběhnout optimálně.
Na konci Labského dolu se dá vyzkoušet lezení na ledopádu. I tato aktivita je však omezena a je nutné si ji dopředu rezervovat. Další ledové stěny se nacházejí ve Špindlerově mlýně, na Brádlerových boudách, u Luční boudy a u chaty Výrovka.
Chcete-li si užít rychlosti a také srandy, nabízí se sáňkování. Některé dráhy, například ta ve Špindlerově mlýně, jsou placené, jiné jsou trochu nadivoko, třeba v okolí Pece pod Sněžkou nebo Malé Úpy. V zásadě ale platí, že Krkonoše jsou přece jen hory a sáňkovat se tedy dá na mnoha, velmi mnoha místech, tam, kam si své sáňky vytáhnete. A když chcete sáňky vyměnit za gumové čluny, vyberte si snowtubing.
Děti, tedy aspoň většina z nich, mají rády zvířata. Možnost nechat se vézt psím spřežením bude zajímavým zážitkem jak pro malé návštěvníky hor, tak pro dospělé.